Notice: Funkce WP_Object_Cache::add nebyla použita správným způsobem. Klíč mezipaměti nesmí být prázdný řetězec. Další informace o testování programu a hledání chyb naleznete v manuálu na stránce Ladění ve WordPressu (anglicky). (Tato zpráva se nově zobrazuje od verze 6.1.0.) in /var/www/hosting/lunax.cz/wp-includes/functions.php on line 5865
Orel jestřábí | Lunax

Někteří ptáci u nás žijí natrvalo a někteří na zimu odlétají do teplejších končin. Jsou i tací, kteří k nám zavítají jen na návštěvu. Jedním z nich je i orel jestřábí, který žije až na Pyrenejském poloostrově.
–         Místy se vyskytuje i se státech v okolí Středozemního moře, v Přední Asii a Indii.
–         U nás byl viděn pouze šestkrát.
velký pták
Hlavním hnízdištěm tohoto dravce je tedy zmíněný Pyrenejský poloostrov. Tam žije kolem osmi set párů těchto krásných opeřenců. Orel jestřábí je větší nežli jestřáb, ale má s ním společný způsob lovu.
§  Rozpětí jeho křídel je až sto sedmdesát pět centimetrů.
§  Váží jen něco pod dva kilogramy.
Spadá tedy mezi středně velké orly. Z ptáků mu za potravu slouží hlavně holubi a orebice. Orebice je pták z rodu hrabavých a čeledi bažantovitých. Ze savců si na jídelníček zařazuje králíky, zajíce a drobné hlodavce. Ornitologové ve Španělsku našli v jeho hnízdě i zbytky racků a luňáka červeného.
mořský orel

Věk se pozná podle zbarvení

Draví ptáci si většinou stavějí hnízdo ve velkých výškách. Orel jestřábí si vybírá stromy nebo skály. Většinou samice naklade do hnízda dvě vejce, na kterých sedí kolem čtyřiceti dnů. První týdny přináší potravu mláďatům převážně samec. Pak se samice přidá a na hnízdě se starají o potomstvo celkem asi dva měsíce. Jejich péče však s vylétnutím z hnízda zdaleka nekončí a o své potomky se starají ještě dlouhou dobu. U tohoto dravce lze celkem dobře rozpoznat jeho věk.
–         Staří jedincimají tmavý hřbet s bělavou skvrnou. Křídla a ocas mají zespodu tmavé a zbytek těla je světlý se skvrnami. Dlouhý ocas mají zakončený širokou páskou. Nohy a oči mají zbarvené žlutě.
–         Mladý ptákmá hřbet těla tmavohnědý. Zespodu je světlejší. Skvrnité zbarvení se u něho objevuje postupně a dospělého zbarvení dosahuje až ve třetím roce života. Někteří jedinci se dobarvují až ve svých pěti letech.